Vyhledávání

Pro registrované

Citace



Alain Badiou: Manifest za filosofii (sv.15)


O knize:
“Filosofie je v současnosti možná”. Toto zvolání může sloužit jako motto knihy Manifest za filosofii francouzského filosofa Alaina Badiou. Náš autor se bude snažit touto tezí obhájit filosofii proti všem, kteří tvrdí, že už je filosofie v dnešní době dokonaná, dovršená, na základě čehož musí být prý delegovaná na jiné věci. Tyto názory zastávají především “filosofové” (slovo filosofové dávám do uvozovek, protože tito filosofové se ve skutečnosti prezentují jako anti-filosofové) jako Lyotard nebo Lacoue-Labarthe,tj. filosofové postmoderny. Jejich názory o konci filosofie, o “slepé uliččce” filosofie, vycházejí podle autora knihy mimo jiné z názoru, že filosofie má potíže myslet a pojmově vyjádřit některé rozumu se vzpírající fenomény dvacátého století, například exterminaci Židů. Autor knihy si však klade otázku, zdali je opravdu úkolem filosofie tyto věci myslet, pochybuje o tom, jestli se má filosofie takovými tématy vůbec zabývat, neboť podle něj náleží – pokud je vůbec můžeme nějak smysluplně myslet -, do jiného řádu myšlení. Filosofie nemůže myslet něco (nacismus), co se pokoušelo myšlení samotné zničit. To, že nedokážeme na půdě filosofie (s prostředky, které máme k dispozici) myslet exterminaci Židů, neznamená, že musíme vyhlašovat “konec” filosofie.
Jakým způsobem je tedy v současné době filosofie možná? Jaké podmínky musí být podle autory knihy splněny, abychom mohli pretendovat na to, že filosofujeme? Co umožnuje filosofii jako takovou? Není pochyb o tom, že filosofie a způsoby filosofování se v průběhu věků mění. Na druhou stranu se ale zdá, že něco přece jen zůstává. To, co se podle autora nemění, jsou podmínky filosofie, které jsou k myšlení relativně invariantní, jsou to transverzální procedury, které autor nazývá “generické procedury” nebo “procedury pravdy”. Těmito invarianty, které podmiňují vznik filosofie v každé době, jsou: mathéma, báseň, politická inovace a láska. Tyto podmínky musejí být podle autora komposibilní, tj. chybí-li jediná, vede to k narušení filosofie, naproti tomu jejich spojení v komplex zapříčiňuje její zjevení. Filosofie je tedy možná pouze tam, kde jsou tyto generické procedury potvrzeny. Alain Badiou se v této knize mimo jiné snaží ukázat, že komposibilita těchto generických procedur je v některých dobách historie filosofie narušována. Filosofie je zablokována potud, pokud své funkce deleguje pouze na jednu (někdy dvě) z těchto čtyř podmínek, když protěžuje jednu generickou proceduru na úkor ostatních, důsledkem čehož je narušení jejich komposibility. Toto narušení komposibility čtyř podmínek filosofie nazývá autor knihy steh (suture). Filosofie je zablokována tam, kde je přistehována pouze k jedné ze čtyř podmínek filosofie, protože tato protěžovaná podmínka vylučuje a degraduje ostatní podmínky filosofie. Posledních dvě stě let ovládaly podle autora filosofické myšlení tyto stehy: v devatenáctém století to byl především steh pozitivistický (vědecký). Ten stále dominuje v anglosaské filosofii. Dále to byl marxistický steh, který opanoval filosofii (ve východní Evropě) prostřednictvím podmínky politické. Později marxismus opanoval filosofiii skrze
dvojitý steh politicko-vědecký. V současné době však komposibilitu čtyř podmínek filosofie narušuje podle autora především steh poetický, který vládne filosofii od dob Nietzscheho, a to především prostřednictvím Heideggerovy filosofie.
To, o co autorovi v této knize jde, co navrhuje, je filosofii de-suturovat (zbavit filosofii všech stehů), a tak zvěstovat její renesanci, vrátit filosofii její systematičnost. Filosofie systematická je filosofie zbavená všech stehů. Abychom toto mohli učinit, musíme se vrátit k jejím řeckým počátkům a tyto čtyři podmínky znovu promyslet v jejich komposibilitě. Není bez zajímavosti, že autor v této knize podle svých vlastních slov rozvíjí některé myšlenky, které jsou již obsaženy v jeho knize Bytí a událost.